serm.sk

[Marián Kostolný]

Diskusia v inej téme, sa ubrala úplne opačným smerom, ako bola pôvodne téma myslená.....
Preto som si dovolil založiť novú tému, kde sa každý môže vyjadriť k rôznym dejinným konfliktom, k rôznym sprisahaniam, traumám, proti hocikomu a hlavne proti tomu, kto za môže....
______________________________
_________________
Pozorovateľ

[Marián Kostolný]

Jeden taký dejinný paradox :

V súčasnom období si pripomíname tzv. buržoáznu revolúciu 1848. Do tejto revolúcie sa zapojili aj tzv. Slovenskí dobrovoľníci pod vedením Jána Francisciho. Títo sa "pripadali" na stranu "kontrarevolúcie" t.j. cisárskej Viedne. /Habsburgovcov/
Slovenskí dobrovoľníci boli väčšinou evanjelického vyznania /podobne ako všetci štúrovci/ títo sa pridali na stranu cisára, ktorého jeden z titulov bol aj "Najkatolíckejšie veličenstvo"
Nie je to paradox? Aký je Váš názor na to?
Pýtam sa preto, lebo aj jeden z mojich predkov sa /údajne/ zapojil do týchto bojov a čo je úplný paradox : Pra-pra-prapredok bol Slovák ako repa, ale bojoval vo vojsku Lajosa Kossutha, práve proti týmto dobrovolníkom a len z dôvodu že on bol katolík a oni boli evanjelici
_________________
Pozorovateľ

[Pavol Uličný]

osobne mam pocit že korene naboženskej vojny treba hladat v skoršom období slovenka (ako jedinej slobodnej časti uhorska ) kedy nabožensky konflikt bol ten podstatny bez rozdielu narodnej prislušnosti (v ramci Rakusko Uhorska) a toto čo hovoriš ty malo už charakter uplatňovania si požadavok viac narodných ako nábozenskych keďze nebolo jedno ani druhé znevýhodňovane (oficialne). Teda nemali čo týmto bojom realne získať. Na rozdiel od náb. svojvôle v 16. storčí a 17. stor.

no na to by lepšie vedel odpovedať nejkay historik - určite by som nehladal len ten konflikt vierovyznaní. Mozno mam len skeresleny pohlad na problem nedostatočnými znalosťami

[Marián Kostolný]

Palo, možno si to zle pochopil, mne absolútne nejde o náboženské vojny, ani o národostné a iné boje.. to je fakt pre historikov a prípadne pre politikov
mne ide/išli o ten paradox, ktorých je v histórií obrovské množstvo...

Aby si ma rozumel : "Čo bolo, bolo, terazky som major" nebudem vyplakávať nad nejakou historickou udalosťou, tá už bola, stala. Prebehla tak, ako bola, historiu nezmeníš... zbytočné vyplakávať, rany jatriť....

Viem, že robíš Uhorsko, ak si vezmeš také Tokolyho a Rákocziho stavovské povstania, tak tieto, prípadne ich vodcovia mali veľkú podporu z Osmanskej ríše, čo je tiež paradox.
Keď ich cisársky "rozprášili" , tak porazení povstalci utiekli do "Turecka" odkiaľ ich sultán "odmietol vydať"
_________________
Pozorovateľ

[Andrej Janičina - Jabčo]

Ten konflikt je čisto mocenská a záujmová záležitosť, ostatne tak ako skoro každý náboženský konflikt do ktorého zabŕdli európske mocnosti. Rovnakých paralel nájdeš plno.
Napríklad 30 ročná vojna sa tiež môže javiť ako náboženský konflikt, ale dovolím si tvrdi, že pozadie je čisto mocenské a záujmové. V poslednej fáze sa predsa na protestantskú stranu proti katolíckemu Habsburgskému rodu postavilo katolícke Francúzsko.
Skrátka myslím si, že o náboženstvo takmer nikdy nejde, to môže slúžiť ako "rozbuška" na zapálenie más, alebo zámienka.

V tom tvojom prípade ide skrátka o to, že Slováci si práve zažívali pomerne silnú maďarizáciu (Ok Apponyiho zákony prídu až neskôr ale predsa) a u cisára videli svoju oporu v multietnickom Uhorskom kráľovstve. Konieckoncov, všetci štúrovci sa považovali za hrdých občanov Uhroska. Skrátka nepriateľ môjho nepriateľa je môj priateľ.

[Marián Kostolný]

Jabčo, lebo Francúzsku išlo o tzv. "francúzske dedičstvo" pokiaľ viem, manželka Ľudovíta XIV. bola španielska infantka..
a protestanti zabudli na Bartolomejskú noc a dobytie La Rochelle
furt ide o moc a o prachy a akákoľvek ideológia, príp. viera je len zástierka, ospravedlnenie konfliktu.
_________________
Pozorovateľ

[Pavol Uličný]

to jabčo: súhlas.....

to miajmoto : hej asi som nepochopil co si myslel.....dufam ze som nebol OT

a k po od Zápolskych cez Bočkaja, Bethlena a cez Tokolyho až po Rakociovcov sa všetci týto "milovnici" Uhorska (Sedmohradsky páni) ako veľkí zástancovia narodov (Uhoských - bez madarizačných snáh) a taktiež obhajcovia viery a kresťanskí rytieri a šlachtici nevahali spriahnuť s TURKOM (co je uplne v rozpore so vštkym za co udajne bojovali)(prečo aj neboli úspešní s polu s inymi faktormi) .... jedine o čo kedy vždy ľudom pri koryte de je väčšie koryto to je raz tak cize zase pleti to čo pisal Jabčo

[Andrej Janičina - Jabčo]

Mijamoto: no veď hej rozhodne to nebol náboženský motív

[Andrej Kakos - Kakac]

Mijamoto: Pleties si Vojnu o spanielske dedicstvo a poslednu fazu 30 rocnej vojny. Tieto 2 udalosti deli cca 50 rokov. V roku 1648 kedy konci 30-rocna vojna mal Ludovit 14. asi 10 rokov a vladol za neho Mazarin spolu s Annou Rakuskou, vtedy este manzelku nemal. Ja by som si dovolil povedat ze Francuzsko sa v 30-r vojne postavilo na protestantsku stranu, aj ked bolo katolicke, najma z dovodu ze na katolickej strane boli Habsburgovia.

[Marián Kostolný]

Kakac, je to možné, tak to bol iný Ľudovít .... pre mňa história Európy skončila rokom 1492....
Potom ma už nebavila, ale čo to som počítal, takže sorry,
ale ak chceš históriu Japonska, tak...
_________________
Pozorovateľ

[Marián Kostolný]

Palo Lux , že nie len sedmohradskí veľmoži sa spájali s Turkami proti Habsburgom, tak isto sa proti spojil aj francúzsky král František I., čo bolo v čase, ke´d bol "mimoriadny tlak" Turkov na naše územie....
_________________
Pozorovateľ

[Prave Vajce]

to: Mijamoto ktej revolucii 1848 -1849
aby si pochopil oco tam slo ti staci precitat si ucebnicu stredoskolskeho dejepisu jednalo sa hlavne o narodnostne otazky madary na cele s kosutom zjadali autonomiu uhorska v ramci habsburskej monarchie a sturovci by to priali tiez ale ich skusenosti hovorili ze ak ju madari ziskaju tak nastane tvrd madarizacni proces ktory nastal 20 rokov po revolucii prave preto vznikol slovensky narodny prosbopis preto sa konal vseslovansky zjazd v prahe (len tak mimochodom ukoncilo ho povstanie v prahe ktore potlacil windisgratz) a preto vznikli slovensdke dobrovolnicke zbori ktore boli po kazdej vyprave rozpustene aby si cisar nemyslel ze by ich mohli pouzit proti nemu a to kto bojoval proti komu nieje paradoxom zy ludia bojovali za to comu verili alebo kam ich naverbovali (a ku kosutovci verbovali aj dost nasilnim sposobom myslim ze je o tom pekny clanok aj v niektorei historii len teraz neviem cislo ak nezabudnem pozrem v robote) je viacero bojov kde bojoval brat proti bratovy a casto nedobrovolne takze skus hladat ine paradoxy

a v historii elita co stala na cele teda slachta a duchovenstvo robili len to co im vyhovovalo a mohlo priniest vecsi valov s ktoreho mohli viacej zrat a us machiaveli pisal vo vladarovi ze ucel svieti prostriedky a je cielom blaho statu a ludi akurat ze vladcovia za blaho ludi pokladali blaho seba

takze voda sa kaze a vino pije ale ak najdes nieco zaujimavejsie mozme to trochu rozvinut
_________________
Poslušně hlásím, že jsem byl superarbitrován pro blbost. Od regimentu nás tenkrát kvůli tomu pustili dva, mě a pana hejtmana von Kaunitz.

[Marián Kostolný]

Prave Vajce, viem veľmi dobre o čo išlo v revolúcii v roku 1848, aj čo ju predchádzalo a čo bolo potom...
Ak si prečítaš môj príspevok, ten sa týkal hlavne môjho pra-pra-predka ...

Šak, skús aj ty nejakú tému, prípadne paradox, môžeme rozvinúť
_________________
Pozorovateľ

[Alchy]

Toto som našiel, a na niečo to dobré je..

Vojenská historie Francie:
Galské války:
Porážka. V této válce, jejíž konec předznamenal dalších 2000 let historie
Francie, byla tato země dobyta Italem.

Stoletá válka:
Z většiny prohraná; Francii nakonec zachránila nedospělá dívka trpící
schizofrenií, jež bezděčně definovala První pravidlo vedení války Francií:
"Francouzská armáda zvítězí pouze v případě, že jejím vrchním velitelem není Francouz".

Italské války:
Porážka. Fracie se stává jediným státem v historii, který s Itálií prohrál dvě války.

Válka třicetiletá:
Fracie se technicky vzato války neúčastní, ale svou zahraniční politikou si invazi
nakonec vykoleduje. Na základě faktu, že ostatní válčící strany ji
postupem času zcela ignorují, Francouzi prohlašují že uhráli plichtu.

Válka s Nizozemím:
Plichta.

Válka s Augsburskou ligou / válka krále Viléma / francouzsko-indiánská válka
Ve skutečnosti porážka, o níž Francouzi tvrdí že byla plichtou. Tři plichty hned po
sobě Frankofilové celého světa považují za vrchol válečnických úspěchů Francie.

Válka o Španělské následnictví:
Porážka. V této válce poprvé prohráli bitvu u Marlborough, což se od té doby
stalo jejich oblíbenou kratochvílí.

Americká revoluce:
V gestu, které se vbrzku moderním Američanům opět připomene, Francie tvrdí
že válku vyhrála, i přesto že téměř všechnu váhu boje nesli angličtí
kolonisté. Později je tento krok znám jako de Gaullův syndrom, a z něj
vychází Druhé pravidlo vedení války Francií: "Francie zvítězí pouze v
případě, že o většinu válčení se postará Amerika".

Francouzská revoluce:
Vítězství, především proto že protivníkem byli taktéž Francouzi.

Napoleonské války:
Prohra. Dočasná vítězství (viz První pravidlo!) díky vedení Korsičanem, který se
však ukázal jako naprosto neschopný porazit anglického ševce.

Francouzsko-Pruská válka:
Porážka. Němci sehráli roli opilého spratka, který je v sobotu v noci zcela sám
zamčen v domě s ošklivou holkou.

První světová válka:
Díky příměří uzavřenému v poslední chvíli před porážkou, po tom co je
zachránila Amerika, uhráli Francouzi plichtu. Tisíce Francouzských žen
zakusily pocit, jaké to je vyspat se nejen s vítězem, ale navíc s takovým,
který je neoslovoval "fraulein". Bohužel, vzhledem k masovému použití
kondomů Američany, Francouzi prošvihli výbornou šanci k vylepšení svého
genofondu.

Druhá světová válka:
Porážka. Německem dobytá Francie je Američany a Brity osvobozena právě ve
chvíli, kdy se spojenecká vojska konečně naučila píseň Horst Wessel.

Indočína (Vietnam):
Porážka. Frnacouzská armáda se hodila marod a zalezla do postele s kapavkou
od Dien Bien Phu (diagnóza Dien-Bien-Flu).

Povstání Alžířanů:
Porážka. Od křižáckých dob první případ, kdy západní armádě natrhla prdel
muslimská NEturecká armáda. Bylo definováno První pravidlo muslimského
válčení: "Francouzům dokážem vždycky nakopat prdel". Stejné pravidlo již
v té době měli Italové, Rusové, Němci, Britové, Holanďané, Španělé,
Vietnamci a Eskymáci.

Válka proti terorismu:
Francie, mající na paměti svou vojenskou historii, se rozhodla kapitulovat do
rukou Němců a muslimů. Čistě z bezpečnostních důvodů. Byl učiněn pokus
o kapitulaci do rukou Vietnamského velvyslance, ten však selhal,
když velvyslanec vyhledal azyl v McDonaldu.

Otázka, kterou by si měla položit každá země dostatečně debilní na to aby se
spoléhala na Francii, by neměla znít "Můžeme se na Francii spolehnout?",
nýbrž "Jak dlouho bude trvat, než se Francie položí?".

G. Kilber.

.....

To bylo velmi trefné.
V jednom z dopisů šéfredaktorovi Houston Chronicle kdosi o postoji Francie k
otázce Iráku napsal: "Jít do války bez Francie je totéž, jako vyrazit na
jelena bez xylofonu".

[Marián Kostolný]

Veľmi trefné ,
preto "založili" Cudzineckú légiu... ale čo z toho, keď jej velia farncúzsky velitelia
_________________
Pozorovateľ

[fafrnka]

No tych zaujimavych dejinnych zvratov a paradoxov ma napadá viac, za vsetky aspon tento:
ucastnici 4. kriziackej vypravy akosi pozabudli na svoj povodny ciel (teda ist do Svatej zeme a bojovat proti inovercom) a kvôli peniazom nakoniec skoncili v Konstantinopole, ktory dobyli, obsadili, zalozili si tam vlastne tzv. latinské cisárstvo a 60 rokov sa tam spravali ako dobyvatelia, az kym ich nespacifikoval Michal VIII. Palaiologos...
Nuz, clovek mieni, peniaze menia...
_________________
Dum spiro, spero...

[Marián Kostolný]

Ja sa tomu nedivím, ani nečudujem, križiaci predsa vyznávali inú tú "pravú vieru" ako byzantínci.

K tomutto som čítal geniálnu knihu autora Antony Bridge Křížové výpravy
_________________
Pozorovateľ